Ve svých 17 letech jsem jednoho dne začal pozorovat, že špatně píši, ztrácel jsem schopnost čitelně se podepsat a  zároveň jsem pociťoval nepříjemné mravenčení v rukou. Později asi o týden, jsem začal mlhavě vidět na jedno oko.Během tří dnů jsem byl na toto oko slepý. Tak to vše začalo.

Diagnóza - Roztroušená skleróza mozkomíšní.    

V průběhu let následovalo mnoho atak při nichž se objevovaly různé potíže. RS útočí na vše na co si jen člověk vzpomene. Mohu, ale říci, že vždy po nějakém čase se vše vracelo do zdánlivého normálu. Každá ataka vždy přece jen zanechala po sobě malinkou stopu. Některé ataky byly silné a nepříjemné až strašidelné. Naproti tomu zase ty lehčí, ty se daly snášet lépe, ale ta nepříjemnost v pocitech byla vždy. Po letech pak přišla jedna hůlka , důchod částečný a druhá hůlka, plný důchod no a dnes používám vozík a mám za sebou již třicet let s touto nemocí. Jednou mi někdo řekl, že každý zdravý člověk má mít nějakou pořádnou nemoc, která ho ochrání před těmi ostatními. Moc pěkná myšlenka. Já s ní vydržel dodnes. Navštívil jsem mnoho léčitelů a vyzkoušel mnoho diet a metod léčení. V podstatě to dělám neustále, i když mnohem opatrněji. Vynechal jsem již léčitele a jsem opatrnější v těch dietách. Proto si myslím, že mohu konstatovat to co uvádím níže ohledně přístupu k této nemoci. Protože tato nemoc má individuální průběh nelze to brát šablonovitě. Prostě někomu dělá dobře teplo a někomu chlad. Já patřím k těm druhým. Je mi lépe v chladnějším prostředí, ačkoliv teplo mám rád. Studená sprcha mi vždy uleví. Dovoluji si pronést pár varování pro ty, kteří se s touto nemocí teprve seznamují.

1.)   Vyvarovat se nachlazení, prochladnutí, virosám. Když se to stane velmi důsledně až úzkostlivě přeléčit. (Tolik moje zkušenost).

2.)   Vyhnout se stresovým situacím a jakékoliv psychické zátěži. (Nepouštět se do žádných sporů)

3.)   Upravit životosprávu. Strava spíše v rovnováze dlouhá vláknina, luštěniny, zelenina. Prostě nic co zatěžuje organismus. Je to něco mezi makrobiotickou stravou až vegetariánstvím, hojně doplněnou o zeleninu a ovoce.

4.)   Tělocvik je vynikající, jóga, cviky zaměřené na uvědomování jednotlivých svalů. Hodně to pomůže při rozcvičování jenotlivých svalů po zásahu atakou.

5.)   Psychická vyrovnanost. V žádném případě nepomůže sebelítost a předčasné házení flinty do žita.

Tak toto platilo a platí u mne. Ovšem RS jak jsem již uvedl, probíhá u každého jinak. Je někdy opravdu těžké přečkat takový útok (ataku) této nemoci.Dnes je však situace, ale podstatně lepší a RS se dá dosti blokovat a četnost atak tak snižovat což za mne nebylo. Mladý organismus má velkou šanci na podstatné omezení dopadu této nemoci. Přísun vitamínů řady B má také významnou úlohu při této nemoci. Hlavně na jaře je potřeba posilovat organismus zvíšeným přísunem vitamínů. Já osobně dnes konzumuji mnoho vitamínů, zeleninu, a děkuji své rodině za podporu. V případě jakýchkoliv dotazů mi pište na můj E-mail, rád odpovím všem. Pokud se týká nemoci zastávám názor, plná důvěra svému neurologovi. Mockrát se mi vyplatilo, že jsem se poradil a respektoval názor své odborné lékařky.

    4.6.2003 Kadlec Pavel

Léčitelé

Samozřejmě, že jsem po prvním úleku a skepsi začal přemýšlet o tom jak budu s touto nemocí bojovat já. Od počátku jsem měl pozitivní myšlení. Snad proto, že jsem si dostatečně neuvědomoval co to je za nemoc. Později, když jsem poznal, že ataky mohou mít i průběh, který se mi nelíbil a že se vracejí, tak tato skutečnost mě dosti deprimovala. Proto jsem si tenkrát řekl, že se pokusím s tím udělat něco sám. Tak jsem začal hledat a postupně navštěvovat naše známé i neznámé léčitele.

Co je negativní u  všech léčitelů.

Je to třeba celodenní čekání, než na vás dojde řada,  přestože jste byli objednaní. Někdy dokonce někteří nemocní museli odjet s nepořízenou, protože se prostě nedostali vůbec na řadu.

Léčitelé mají něco společného.

Je to tajemný výraz. A vždy přesvědčivě  říkají: „To dám dohromady, to vyléčím“.   Je to už asi 15 let co jsem navštívil jednoho z posledních léčitelů. Ke své lítosti musím konstatovat, že RS mám i nadále a že vesele pokračuje ve své destruktivní činnosti v mém těle i nadále. Mohu připustit, že rychlost, kterou tato nemoc postupuje, byla těmito léčiteli ovlivněna. (Tedy nevím, v jaké situaci bych byl, pokud bych tyto léčitele nenavštívil). Faktem ale také zůstává to, že jsem nikdy nevysadil naši zlatou českou chemii tedy léky od svého neurologa.

Co je důležité.

Nesmím totiž opomenout jeden důležitý moment, nebo možná i fakt. K takovému léčiteli jedete s pocitem, že to bude možná právě on, kdo Vám pomůže a kdo Vás vyléčí. To je právě ten moment, kdy se skutečně léčíte a bojujete a toto ve skutečnosti přináší výsledky. Mnohokrát jsem se o tom přesvědčil. Tedy pozitivní myšlení. Ráno nevstávám s myšlenkou co mě bolí, ale s myšlenkou a radostí z toho, že jsem se vzbudil.

 >Půl litr piva  není z poloviny prázdný ale ještě je z poloviny plný.<

>Důchod není příliš malý ale je. <

>Málo je vždy víc než nic < atd.

 Věřte či ne, toto je  „pozitivní myšlení“ a to přináší výsledky. Vím. Je to někdy těžké, ale jaký má člověk v takových situacích výběr? Budu plakat a naříkat anebo budu nad věcí, jak doktor Štrosmajer. Tedy pokud pojedete k léčiteli, jeďte s myšlenkou, že Vám pomůže. Bez ohledu na výsledek. Ovšem pozor na jednu věc. Někteří mají tendenci objevovat další neduhy, se kterými si pak snadno poradí.

Skryté neduhy.

To se mi stalo , že jeden nejmenovaný léčitel mi řekl: „Ty máš vřed na dvanácterníku, já  to hned spravím“. Což také udělal. K němu jsem šel  rovně jako svíčka, od něho jako srp. Půl roku mi trvalo než jsem se z toho dostal. Tak to je jeden příklad za všechny. Měl jsem skutečně vřed? Vyléčil mi ho opravdu?

Snad ještě jeden úsměvný, to mi jeden úspěšný léčitel řekl: „Ty nemáš RS. Ty jsi prodělal 7x infarkt“. To mě tehdy opravdu potěšilo. Šlo se mi domů opravdu lépe.

Léčitelé bylinkáři .

Musím ale také přiznat, že jeden mě naučil, neb přivedl na skutečnost o víceméně podstatném faktu důležitosti bylin. Tak se ze mě stala babka kořenářka a třeba zázvorové koupele na spasmy –  nádhera. Kokoška pastuší tobolka, řebříček, kontryhel, babské ucho (šalvěj přeslenitá), pampeliška aj., to jsou čaje, nebo koupele, které fungují každý v oblasti pro kterou je určen celkem spolehlivě. Meduňka na spaní. Čaj  ze senesového listí na zácpu. Mohl bych takto pokračovat dále, ale dnes vám v každé lékárně poradí, pokud budete mít zájem o přírodní léčbu. Snad ještě zmíním Gingko bělobu –  je dobrá pro nemoc RS podporuje krevní oběhovou činnost, či Echinaceu –  ta dokáže zastavit přicházející nachlazení. Tak spíše věřím, že pokud se jednou objeví úspěšný lék, bude to právě přírodního či rostlinného původu.

Co tedy závěrem.  

Jak odpovědět po mých zkušenostech na otázku, zda návštěva léčitele ano, či ne?   Rozhodně  ANO. Je to vynikající zpestření a rozptýlení v životě Roskaře, které může přinést i kladné výsledky. Pokud  má někdo jiný jiné zkušenosti, či jiný názor, respektuji ho   a v žádném případě nevyvracím. Toto jsou mé myšlenky a mé názory a to ale ještě neznamená, že jsou správné. Omlouvám se těm, které jsem svými poznatky a úvahami nepotěšil či zklamal.

26.9.2003   Pavel